Dobrý den všem návštěvníkům tohoto portálu. Jsem zdravotní sestrou v úpmd na odd.res již 8 let a myslím, že mluvím i za své kolegy , když řeknu že nám vaše příběhy velice pomáhají při naší práci. Bohužel ne všechny končí šťasně. Ty nejsmutnější nám berou optimismus a konce těch veselých se nedozvíme,ano ,víme sice ,že to či ono vypiplané mimi šlo domů, ale je krásné vědět, že naše práce,(která je leckdy opravdu úmorná fyzicky i psichycky),má smysl, že vám děti dělají radost a že ta veškerá lapálie stála za to. bojujeme za každé mimi i to nejmenší. Snažíme se,aby rodiče co nejvíce porozuměli tomu co děláme a co se s jejich miminkem děje. Bohužel často úplně nechápeme mysl rodičů a právě v tom vaše články s pocity pomáhají zase nám. Velice prosím piště své příběhy dál, protože právě ony nám dodávají sílu a nenechávají nás "vyhořet". Přeji všem jen ty šťastné konce. Děkujem
6.8.2010,
Příběhy,
anna prchalová,