Tak už je to rok, co jsme vykoukli na svět. Kubík (A - 950 g, 35 cm a Anetka B - 800 g, 32 cm). A jak to vlastně všechno bylo?

Hrozně moc jsme pospíchali, a tak jsme se narodili už v 26 tt. A to ještě před porodem ležela maminka 7 týdnů v nemocnici. Měli jsme velké štěstí, že maminku stihli převézt do Podolí.

Když jsme se vyklubali, hned nás umístili do inkubátoru. Samozřejmě jsme měli problémy s dýcháním, tak nám pomáhaly přístroje. Anetka si vedla lépe, byla na UPV jen 7 dní, to já s přestávkami 28 dní. Mezitím byl CPAPík. Anetka také první týden prodělala oboustranný pneumotorax a infekci, ale potom, šikulka, už žádné vážné problémy neměla.

Maminka s tatínkem za námi chodili každý den a nosili nám mlíčko. Moc nám chutnalo a krásně jsme přibírali. Také se nám líbilo, když nás hladili a klokánkovali. No já jsem do toho dost zlobil a vztekal se, tak jsem někdy nemohl ani ven z domečku. To dýchání mi dělalo problémy a také jsem si prožil 2 infekcea krvácení do mozku. Nakonec mi museli nasadit kortikoidy, aby se mi plíce rychleji vyvinuly. Krvácení se samo upravilo, zůstaly mi po něm cystičky, ale i ty nakonec zmizely. Ségru po měsíci na RESu přestěhovali na JIP a mně se po ní stýskalo. Tak jsem se moc snažil a za pár dní jsem šel za ní. To byla pro maminku a tatínka moc dobrá zpráva.

A teď nechám vyprávět Anetku.

Na JIPu jsem zkoušela dýchat jen s O2 do inkubátoru, nejprve mi to moc nešlo, musela jsem mít CPAP, ale nakonec jsem to zvládla. Hezky jsem se vyvalovala a papala. Kubíka přestěhovali vedle mě a bylo nám spolu hned veseleji. Poté, co dostal kortikoidy, začal dýchat líp jak já. Takže měl už jen kyslík do domečku. Ale začaly se mu kazit očíčka. Paní doktorka nás vždy ve čtvrtek kontrolovala, já měla očka v pořádku, ale Kubík ROP I. Bylo třeba, aby už jsme kyslík vůbec nepotřebovali. A také jsme už chtěli na oddělení, kde by s námi byla i maminka. Když jsme zvládli dýchání a ztloustli, což nám mimochodem nedělalo žádné problémy, tak jsme dostali svoji vlastní postýlku a oblečení. To byla sranda, když za námi přišla maminka a tatínek a mezi inkubátory trůnila postýlka. Nejprve se mnou a za pár dní i s Kubíkem. A pak jsme jeden po druhém šupajdili o patro výše.

Učili jsme se pít z lahvičky a od maminky. Mně to šlo hned, tak jsem papala jen od maminky, zato brácha ne a ne se to naučit. A to už jsme byli tak velcí, že jsme klíďo mohli jít domů, ale on měl pořád sondu v nose jako slon. Zatím jsme byli s maminkou na pokoji a vzájemně jsme si na sebe všichni zvykali. A když Kuba zvládl i to pití, tak jsme po 92 dnech mohli jít domů. Odcházeli jsme týden před plánovaným porodem, s váhou 2890 g Kubík a 3000 g Anetka.

Doma jsme byli zlatíčka. Zpočátku jsme krásně papali a vůbec jsme nezlobili. Také jsme začali s rehabilitací, což se nám fakt nelíbilo. Kubík nakonec musel absolvovat ještě jednu transfúzi v nemocnici, tak jsem tam byla s ním.

No ale nakonec jsme se rozhodli, že maminku a tatínka pozlobíme a začali jsme strašně málo papat. Takže jsme museli zase do nemocnice. Maminka mě i sondovala, abych se vůbec najedla, Kubík baštil jen ve spánku.Umoudřili jsme se až po 8 měsících, když nám maminka přestala dávat tekutou stravu a teď jíme krásně, ale jen kaše, zeleninku, ovoce, prostě to, co neteče:-)

Jinak se musím pochválit, jsem moc šikovná, Vojtovku jsem cvičila jen 7 měsíců. Když jsem začala lézt a sama sedět, tak mamince paní rehabilitační řekla, že už cvičit nepotřebuji. A teď už mám za sebou i první krůčky. To brácha je pomalejší, ten cvičit musí. Krásně válel sudy, teď se plazí a už se dostal i na kolínka. Očička má bez jakéhokoliv zákroku také naprosto v pořádku.

Jak to tak vypadá, tak nás předčasný příchod na svět nijak špatně nepoznamenal. Rodiče z nás mají radost (i když zlobit také pěkně dokážeme). Líbí se nám tady - maminka s námi chodí plavat, vozíme se v kočárku, lumpačíme spolu, prostě paráda.

Děkujeme všem, kteří se o nás starali a starají.

Anetka a Kubík Vlasákovi

PS: Pár dní před "prvními" 1. narozeninami jsme se nechali vyfotit. Tak jestli chcete vidět, jak už jsme velcí, podívejte se na: http://photokate.com/fotogalerie/2009-03-26_brehovsti/