Dobrý den všem,

nevím, kolik z vás vidělo zprávy na ČT1  4.4.2011, kde ministr zdravotnictví Leoš Heger "ne"zasvěceně hovořil o hranici pro zachraňování dětiček narozených ve 24 týdnu a rovněž o tom, jak je toto zachraňová drahé.. Jeho celé vystoupení mě opravdu nenechalo v klidu, a proto jsem se hned jala mu napsat a objasnit mu, že jsou čeští lékaři jistě dostatečně kompetentní k tomu, aby posoudili případ od případu, kdy se zachraňovat předčasně narozené dítě "vyplatí" a kdy nikoliv..

Pokud by někdo z vás měl stejnou potřebu panu ministrovi na toto téma něco sdělit, asi by to nebylo vůbec na škodu.. Myslím, že si o této problematice nepromluvil ani s neonatology, natož že by znal konkrétní případy konkrétních lidí..

NA STRÁNKÁCH

https://docs.google.com/leaf?id=0B-IXC-v9mC9gNzE0N2I2MDctNDVlNy00YmY2LTkzYWQtYTc0YTIwY2Y5NDEy&hl=cs

LZE STÁHNOUT A VYTISKNOUT PETICI, kteoru můžete odeslat na Nedoklubko os, Lenka Novotná, Žďárská 313, Nové Veselí 592 14 do konce dubna 2011.

MŮŽETE PODEPSAT TAKÉ ONLINE -  http://petice.nazory.cz/petice/petice-detail.php?id=350

RUČNÍ PODPIS MÁ VŠAK ZE ZÁKONA VĚTŠÍ VÁHU

 

"PETICE ZA ZACHOVÁNÍ HRANIC PRO ZÁCHRANU PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH"

DÍKY H.Z.

 

DOPIS, KTERÝ JSEM PANU MINISTROVI NAPSALA:

Vážený pane ministře Hegere,

Vaše vystoupení v Událostech ČT1 ze dne 4.4.2011 mě nenechalo v klidu natolik, abych v zápětí neusedla a nenapsala Vám tento dopis.

    Vzhledem k Vaší pozici by zřejmě nebylo vůbec na škodu, kdybyste si celou problematiku nejdříve blíže nastudoval, seznámil se s názory neonatologů a rovněž se skutečnými případy takto narozených dětí a jejich rodin, než se „nezasvěceně“ pustíte do debatování o tomto problému veřejně. Dle vlastní zkušenosti jsem si naprosto jista, že jsou čeští lékaři dostatečně kompetentní posoudit situaci toho či onoho dítěte a vyhodnotit, zda jeho zachraňování má cenu či nikoliv.

    Vaše prohlášení, jak moc je zachraňování takto nezralých dětí drahé mě opravdu dojalo, vzhledem k částkám, které měsíčně opouští naše výplatní pásky směr zdravotní pojištění, vzhledem ke skutečnosti, že spousta vybavení a podpory pro česká neonatologická centra přichází ze zahraničních zdrojů a neméně pak proto, že si o ceně lidského života dovolíte mluvit za situace, kdy politici svými špatnými rozhodnutími  „prošustrují“ miliardy, kdy další podobné částky investují do volebních kampaní a kdy nepříliš menší částky končí v jejich kapsách.

    Nicméně abyste pochopil, proč je důležité řešit každý případ individuálně -  Jak je z následujících řádků patrné, v prvních vteřinách se vše může jevit naprosto jinak, než to nakonec dopadne. Tam, kde první prognózy nasvědčují možnému pozitivnímu výsledku, to může dopadnout tragicky a naopak:

    Naše dvojčátka se narodila ve 23+6tt – předčasný porod následoval po odběru plodové vody, tedy žádný zánět ani nic podobného. Plod A – chlapeček Honzík vážil 700g, což na první pohled nasvědčovalo možnosti dobrého výsledku. Nicméně vlivem předčasného porodu měl Honzík silné krvácení do mozku. Po dvou dnech se, bohužel ukázalo, že do obou mozkových hemisfér, což by v důsledku znamenalo, když život tak upoutaný na lůžku nevědoucí o sobě. Již druhý den byli lékaři schopni toto rozpoznat a na základě těchto skutečností se s námi dohodnout na dalším postupu. V záchraně Honzíkova života jsme, z pochopitelných důvodů, nepokračovali a ten nám třetí den po svém narození zemřel.

    Plod B – holčička Emma vážila po svém narození 420g a byla to právě ona, s kým se od začátku v podstatě nepočítalo. U Emmy se nepotvrdilo žádné krvácení do mozku, ani ostatní předpoklady, které se očekávaly, jako krvácení ve střevech, špatná tolerance výživy apod.  Emminka na to, jak byla maličká, prospívala oproti ostatním dětem vcelku bez potíží, až na dvě prodělané infekce, bronchopulmonální dysplazii  a oční retinopatii. Emmu nám lékaři z Podolské nemocnice – ÚPMD zachránili! Domů nás propustili čtyři a půl měsíce od jejího narození. Nyní je Emmince 14 měsíců korigovaně, je nejusměvavějším dítětem v okolí, které je NAPROSTO bez následků! Asi tři měsíce po propuštění přestala potřebovat i dýchací inhalátor a stejně tak jsme skončili s rehabilitacemi. Vyvíjí se naprosto normálně a bez výhrad odpovídá korigovanému věku.

    Myslím, že její „nezachránění“ by, vzhledem k její energii a fištrónu, bylo obrovskou ztrátou nejen pro nás, ale do budoucna i pro společnost.

    Na zachráněné dítě, které Vy byste nezachraňoval, se můžete podívat na přiložených fotkách.

 

 

 

S pozdravem

Šťastní rodiče šťastného dítěte

                                                                                                                             Hana a Jan Zemanovi